Oficiální stránky

SK Hanácká Slávia Kroměříž Historie klubu do roku 1945

Historie do roku 1945

Po světové válce se hráči vrátili domů a stará láska ke kopané jim nedala spát. Sešli se i s funkcionáři SK Haná, FK Kroměříž a Olympie Kroměříž a založili v roce 1919 nový klub – slavnou HANÁCKOU SLAVII KROMĚŘÍŽ.

Hanácká Slavia však nebyla jediným klubem v Kroměříži. Od roku 1903 existovaly v Kroměříži tyto další kluby: 1903 – ASS Kroměříž, 1907 – FK Kroměříž, 1908 – Haná Kroměříž a CAK Bivoj Kroměříž, 1915 – Union Kroměříž, 1933 – SKS Kroměříž, 1935 – Hanácká Sparta Kroměříž. Za zmínku stojí dva kluby, které vznikly během předmnichovské republiky: UNION Kroměříž – vznikl při továrně na motory fy Lorenc a hráli za něj vesměs zaměstnanci tohoto závodu - např. Hložek, bratři Kotkové, Chalupa, Cibulec, Mlčoch, Sťahel, Opravil a další. Klub neměl dlouhého trvání a po pěti letech se rozpadl.

Celkem nejlepší a nejúspěšnější činnost vedle Hanácké Slavie vyvíjel nový klub SK Hanácká Sparta, který měl hřiště na Hulínské ulici a byl dobře organizačně i finančně zajištěn. Probojoval se až do 1. třídy. V roce 1941 se sloučil s Hanáckou Slavií. Působili v něm známí hráči jako Mlčoch, bratři Chalupové, Kašparec a další, kteří po sloučení přešli do Hanácké Slavie. Trenérem Hanácké Sparty byl bývalý brankář Hanácké Slavie Karel Kurc. V té době měla kroměřížská kopaná a tedy i Hanácká Slavie nadbytek dobrých hráčů a proto nastalo jejich stěhování – přestupy do jiných klubů po celé Moravě. Kroměřížští odchovanci hráli např. v Kojetíně, Hulíně, Uherském Hradišti, Vyškově, Zlíně, Kvasicích a jiných menších klubech. V Kroměříži hráli naopak hráči jiných klubů, obyčejně vojáci, kteří zde vykonávali vojenskou povinnost.

Kádr Hanácké Slavie tvořili hráči bývalých klubů SK Haná, Olympie Kroměříž a FK Kroměříž. Po počátečních nejistotách, střídavých vítězstvích a porážkách se na podzim roku 1919 vytvořilo mužstvo, které vysoko zvedá prestiž kroměřížského fotbalu. Hraje v Podzámeckém parku, na krásném velkém hřišti a je na něm téměř neporazitelné. I na cizích hřištích hraje skvěle a stává se brzy jedním z nejpopulárnějších mužstev Čech a Moravy. Dovede dokonce porazit pražskou Slavii na jejím hřišti 3:2.

Mužstvo Hanácké Slavie pak projíždí Moravou a Čechami, je vítaným hostem v Plzni, v Praze je pak sparingpartnerem národního mužstva, které se připravuje na Olympijské hry do Antverp, hostuje v Pardubicích, Náchodě, na Slovensku v Bratislavě, Košicích, Užhorodě a jinde. Na jaře roku 1922 podniká zájezd do Jugoslávie, kde z pěti zápasů jen jeden prohrává. Téhož úspěchu dosahuje i na podzim v Německu. Zde si jedinou porážku 1:2 připravilo mužstvo samo, když vstřelilo všechny tři branky.

Úspěchy doma i v zahraničí přilákaly do Kroměříže řadu „lanařů“. Ve světě pak hraje 15 fotbalistů Hanácké Slavie, nakonec byla rozebrána pro kluby z jiných měst celá dvě mužstva Hanácké Slavie. Bylo potom třeba hodně práce a úsilí, aby kroměřížská kopaná získala znovu jedno z čelních míst ve fotbalové Moravě. Další negativní skutečností bylo vypovězení hřiště Rejdiště Hanácké Slavii. To jí bylo po krátké době opět vráceno, stálo to však hodně finančních prostředků, které chyběly na výchovu mládeže a klub začal ve své výkonnosti upadat. Přesto se podařilo dosáhnout postupu do nově zřízené Moravsko-slezské divize.

29. července 1934 se stal pro Hanáckou Slavii a kroměřížské sportovce dnem skutečně významným. Tehdy byl na Rejdišti sehrán rozhodující zápas o postup do divize. Posledním kvalifikačním soupeřem Hanáků byla DSK Unie Moravská Ostrava. Hanákům stačil pouhý bod k postupu, v poločase však byl stav 0:3. Hanácká Slavie se tehdy představila v sestavě: Brosch, Bartík, Pečinka, Kostelníček, Kamenčák, Juřica, Spáčil, Michler, Schlebal, Přikryl a Zavřel. Zvláště útok, vedený technicky vyspělým Schlebalem se ve druhém poločase vypjal k vrcholnému výkonu. V 53. minutě dosáhl první branky Schlebal, druhou branku zaznamenal Michler a v 83. minutě vyrovnal opět Schlebal za nepopsatelného nadšení přihlížejících diváků. Hanácká Slavia se tak probojovala do Moravsko-slezské divize, jejímiž účastníky byli dále fotbalisté SK Slezská Ostrava, PSK Polonia Karviná, SK Přerov, SK Baťa Zlín, SK Královo Pole, SK Moravská Slavia a SK Husovice.

V prvním ročníku této soutěže v roce 1934/1935 zvítězila SK Moravská Slavia Brno, poslední skončily SK Husovice. Hanácká Slavia obsadila 7. místo se ziskem 11 bodů a skórem 18:34. V následujícím ročníku hrálo v divizi již 12 mužstev, konkurence byla tedy silnější. Vítězem se stal SK Baťa Zlín, poslední skončil SK Fryšták. Hanácká Slavia obsadila 9. místo s 15 body a skórem 37:56. Třetí ročník v letech 1936/1937 byl pro Hanáckou Slavii úspěšnější, z 12 účastníků obsadila 3. místo se ziskem 29 bodů a skórem 50:32. Vítězem se stalo mužstvo SK Slezská Ostrava, tabulku uzavíraly SK Žabovřesky.

Čtvrtý ročník Moravsko-slezské divize, hraný v letech 1937/1938 měl konkurenci 14 klubů a pro Hanáckou Slavii byl nejúspěšnější. V podzimní části soutěže byla Hanácká Slavia výrazně posílena Jožkou Silným. Ten se po sedmnácti letech úspěšného působení v pražských klubech Slavii, Spartě, Bohemians a ve Francii vrátil do svého mateřského klubu jako neocenitelná posila a ještě řadu let přinášel Slavii velmi platné služby. Dokonce se o něj zajímaly ligové kluby (Židenice, Slezská Ostrava, Baťa Zlín). Jožka však již Hanáckou Slavii neopustil a působil v ní i po válce ve funkci trenéra. V ročníku 1937/1938 obsadila Hanácká Slavia v divizi 2. místo za vítězným Baťou Zlín, získala 36 bodů a skóre 80:45. Tabulku uzavírala Moravská Slavia Brno.

V dalším ročníku byl počet mužstev opět snížen na 12, ale na kvalitě soutěž nic neztratila. Vítězem se stal SK Prostějov, s divizí se rozloučily SL Michálkovice. Hanácká Slavia je spolu s SK Přerov jediným účastníkem MSD od počátku bez přestávky, v tomto ročníku obsadila 8. místo s 19 body a skórem 43:55.

Šestý ročník, za účasti 14 klubů se hrál za střídavého štěstí mužstev z druhé třetiny tabulky, kam patřila i Hanácká Slavia.

V Moravsko-slezské divizi hrála Hanácká Slavia osm let, sestoupila z ní v roce 1943, když v posledním utkání proti Karolině Huti sice zvítězila 2:1, k udržení však potřebovala vstřelit ještě jednu branku, což se jí i přes značnou převahu v tomto utkání nepodařilo.

Sestup z divize znamená pokles úrovně kroměřížské kopané. Řada hráčů z Hanácké Slavie odchází, jiní s fotbalem končí. Věrni zůstali jen Šimek, Prášek, Bílý, Jožka a Oldřich Silní, Opravil, Hýsek, Mlčoch, Šabatka, Kryštov, Bartík, Juříček a Kolář. Mužstvo pak bylo doplněno o některé mladé hráče.